Jízdní řád z roku 1927

Něco z historie

Železniční dráha přes Marefy byla vystavěna v roce 1887 „Společností státní dráhy“, později ji převzal stát. Protnutím pozemků vznikly nové parcely, ke kterým se musely zřídit nové cesty. Kopec Člupy vybíhal přes silnici až po Litavu a jeho dolní svah byl rozvezen na trať. Obec prodala část pozemku dráze, a to za 160 zl.

      V tzv. Hatích, kde se trať křížila s marefskou silnicí, byla postavena dřevěná budka pro strážce trati, která sloužila k zavírání závor. V roce 1905 obec marně vyjednávala  s ředitelstvím dráhy, aby zde zastavovaly alespoň dělnické vlaky. V roce 1911 ředitelství dráhy souhlasilo se zřízením železniční zastávky Marefy, pokud tři žádajíci obce (Marefy, Letonice a Mouřínov) dají ke zbudování určitý finanční obnos. Obce se však nemohly dohodnout, i když Marefy nabízely pozemek zdarma. V roce 1921 se v Letonicích dostala k vládě dělnická strana, která chtěla svým občanům usnadnit denní dojíždění do Brna. Proto vyzvala Marefy ke společnému podání žádosti o zřízení zastávky na východním konci Maref naproti letoňské silnici. Marefští souhlasili pod podmínkou, že se zastávka postaví na západním konci obce. Letoňští marně vysvětlovali, že by se tím jejich lidem denně cesta dvakrát prodlužovala. Marefští nabízeli zdarma pozemek a polovinu nákladů na výstavbu. Obce se však nemohly dohodnout, proto letoňští zřídili zastávku na vlastní náklady a pojmenovali ji Letonice - zastávka.              

         Od 25. února 1921 zde začaly zastavovat zprvu jen dva dělnické vlaky (ráno a večer), později tři a od 1. června v Marefích stavělo již jedenáct vlaků. Od 1. dubna 1922 se na zastávce začaly vydávat první jízdenky. V roce 1926 zde byla postavena nová budova s prostornou čekárnou a zároveň se prodloužil a rozšířil perón. Trať byla jednokolejná.

     V roce 1937 se začalo s vlastní přestavbou trati Brno - Veselí nad Moravou, která ve většině stanic od základu změnila vzhled kolejiště. Dne 24. května tak byla například zahájena stavba 2. koleje v úseku Blažovice - Slavkov u Brna (stavební práce prováděla ostravská firma Lad. Pokora a Skála), 8. června ve směru do Bučovic a posléze na celé trati z Brna do Veselí nad Moravou. Práce pokračovaly i v následujících letech, i když je značně zpomalily válečné události. Dne 21. října 1938 byla 2. kolej otevřena mezi Veeelím nad Moravou a Bzencem, na úseku Bučovice - Slavkov byla dvoukolejný provoz zahájen 22. dubna 1941, na trati Bučovice - Nesovice pak 14. září téhož roku. Do konce války byla jako dvoukolejná zprovozněna trať z Brna - Slatiny do Nesovic a z Nemotic do Veselí nad Moravou., i když pamětní knihy uvádějí, že zde určitě stavební práce - zvláště mezi Nemoticemi a Kyjovem - pokračovaly až do roku 1950.